FEAR FACTORY – Mechanize

Candlelight, 2010
Cyber Thrash
44:48
www.fearfactory.com
www.myspace.com/fearfactoryofficial

Seznam skladeb:

1. Mechanize - 4:41
2. Industrial Discipline - 3:38
3. Fear Campaign - 4:54
4. Powershifter - 3:50
5. Christploitation - 4:59
6. Oxidizer - 3:45
7. Controlled Demolition - 4:25
8. Designing the Enemy - 4:55
9. Metallic Division - 1:30
10. Final Exit - 8:17

Pohled pod pokličku jednotlivých skladeb:

- Mechanize – titulní píseň pojednávající o světě jako bezduchém počítačovém programu, o všedních životech a ztrátě individuality dnešního člověka.
- Industrial Discipline – název dle knihy „Třetí vlna“ – o lidstvu dodržujícímu disciplínu a sloužícímu mašinerii.
- Fear Campaign – o využívání taktiky strachu k ovládání masy. Strach = kontrola.
- Powershifter – tahle skladba je o osobním boji proti řízení a neefektivnímu organizování, o možnosti volby.
- Christploitation – o zneužitelnosti křesťanství i náboženství jako takového.
- Oxidizer – o tom, že opravdu relativně nedůležitá a těžko zaznamenatelná událost může změnit chod světa.
- Controlled Demolition – Politika, korupce, o funkčnosti absolutní kontroly skrze násilí a klam.
- Designing the Enemy – negativní výpověď o konci všeho, o tom, že všechno špatné je příčinou našeho vlastního chování a jednání.
- Final Exit – Údajně jde o existující organizaci, kterou tvoří skupina soucitných lidí, kteří asistují těm, jež chtějí dobrovolně „osvobodit“ od nesnesitelné bolesti. O světě, kde jediným lékem na smrtelné a nevyléčitelné nemoci je sama Smrt.

Sestava:

Burton C. Bell – vokály
Dino Cazares – kytary
Gene Hoglan – bicí
Byron Stroud – basa

Studiová alba:

- Soul of a New Machine (1992)
- Demanufacture (1995)
- Obsolete (1998)
- Digimortal (2001)
- Archetype (2004)
- Transgression (2005)
- Mechanize (2010)

Od té doby uběhlo dlouhých 15 let. Tak dlouhý čas potřebovali kalifornští industrialisté z továrny strachu na to, aby opět zplodili Opus Magnum ve své diskografii. V roce 1995 se zrodilo „Demanufacture“. Dítko, které na tehdejší scéně způsobilo senzaci. To, co předváděl se svými bicími jakýsi Raymond Herrera a tak brutálně rychlé škrkance kytary Dino Cazarese tady ještě nebylo. Dodnes je toto album považováno za vrchol industriálního metalu (potažmo thrash metalu). Jejich styl bývá také označován jako Cyber thrash. Dalo by se s tím souhlasit. Jejich muzika je tak trochu z jiného světa, nástroje působí odcizeně, mechanicky přesně a chladně. Celkový dojem z hudby, jež FEAR FACTORY nabízejí je však naopak duchaplný, povznášející a rozradostňující.

Píše se rok 2010 a FF jsou po pěti letech zpět, v nové sestavě a s novinkou „Mechanize“! Duo Herrera, Wolbers (toho času v projektu ARKAEA) bylo nahrazeno Byronem Stroudem (např. STRAPPING YOUNG LAD, ZIMMERS HOLE) a Genem Hoglanem (např. STRAPPING YOUNG LAD, DEATH, TESTAMENT) a kapela natočila podle mého nejlepší album od dob zmiňovaného „Demanufacture“. Jestli se bude jednat o další Opus Magnum, jak jsem si na začátku troufnul nadhodit, ukáže až čas. Každopádně ale, jde o velice silný materiál.

Prvnímu fláku s titulním názvem tak trochu netypicky dominuje nezvykle zboostrovaná a nazvučená kytara, doplňuje ji typické brutální Burtonovo frázování, bublající Byronova, taktéž silně zboostrovaná, basa a pekelná kanonáda Genea Hoglana. Tahle skladba byla vytvořena vyloženě pro účely demolice vašeho mozku a aby reprezentovala současnou zdrcující sílu FEAR FACTORY. Nesmí chybět ani typický melodický vokál. „We become Mechanized!“. Něco na tom bude.
Pojďme dál. „Industrial Discipline“ to je přímočará hitovka, která připomíná starou SEPULTURU s Maxem v čele. Refrén je neuvěřitelně nakažlivý. Nemůžu jej dostat z hlavy. Geniální majstrštyk. Maso! V polovině skladby se objevuje konečně klasické Dinovo riffování jako vystřižené z „Demanufacture“.
Co nás čeká ve „Fear Campaign“? Skladba má brutální nástup doprovázený Burtonovým brutálním growlingem a až deathmetalové bicí. Ne, tahle skladba je vlastně deathmetalová celá! Další vrchol alba, možná nejtvrdší věc. Hotová cirkulárka. Druhou sloku Burton zlověstně frázuje, až vás zamrazí. Skladba s hororovým nádechem. Však jak název napovídá, máme se bát. A závěr: What do you fear? Fear is your god – to je lahůdka!
Trojlístek nejlepších skladeb uzavírá možná nejpovedenější „Powershifter“ což je další extra brutální výplach. Gene by si měl svoje nohy dát pozlatit, to co tu předvádí je famózní, stejně tak Dino. Bravo, pánové! Další melodický refrén a pokud tady v tomto momentě nemáte husí kůži, tak už ničemu nerozumím.
Pokud by album takto pokračovalo, hned teď bych se sebral a šel jim zbudovat památeční mohylu. Ovšem to bychom chtěli přece jen trochu moc.
Další kus „Christploitation“ je návratem k typickým „Demanufacture“ skladbám FF. Vysoký standard s vhodně využitým klavírem.
„Oxidizer“. Další z typických riffovek FF druhé poloviny 90. let.
Žádné zbytečné prodlužování skladeb, album odsýpá, zatím jde jednoznačně o nejbrutálnější materiál od Dema „Concrete“ původně z roku 1991.
A tak to pokračuje dál a k tomu nejvyššímu standardu se opět dostáváme s „Designing the Enemy“ přes intermezzo jako z dědečkovy dílny, když rozklepával nýty – dle Burtona jde o rytmus mechanické smrti - „Metallic Division“ až k závěrečné typické rozmáchlé „bye, bye“ skladbě „Final Exit“, která evokuje „A Therapy for Pain“ z již několikrát zmiňovaného veledíla.

Na tomhle albu nenacházím chyb. Bombastický zvuk, maximální zápal od všech zúčastněných, kvalitní skladatelská práce. Naprosto rozmasakrovali současná díla kapel nějak souvisejících s FF (ARKAEA, CITY OF FIRE nebo DIVINE HERESY). Závěrečná otázka zní: Hoglan nebo Herrera? Sám si v současné chvíli nedokážu a netroufnu odpovědět. Po zatraceně dlouhé době (po pěti letech – od alba AUDIOSLAVE – Out of Exile) dávám plný počet bodů, protože zkrátka není kde odečítat.

Abbath 10 / 10