Masters of rock 2009

Zúčastněné kapely:

NIGHTWISH (Fin), BLIND GUARDIAN (Ger), EDGUY (Ger), EUROPE (Swe), RAGE (Ger), STRATOVARIUS (Fin), ARCH ENEMY (Swe), DRAGONFORCE (UK), SHAAMAN + Gocmen Symphony orchestra of Turkey (Brazil), KORPIKLAANI (Fin), VOIVOD (Can), IN EXTREMO (Ger), TIAMAT (Swe), KATAKLYSM (Can), DEATH ANGEL (USA), DEATHSTARS (Swe), EVERGREY (Swe), AXXIS (Ger), HEAVEN SHALL BURN (Ger), CRUCIFIED BARBARA (Swe), LEGION OF THE DAMNED (Nl), ELUVEITIE (Swi), DIE HAPPY (Ger), THE SORROW (Aut), SCHANDMAUL (Ger), KISSIN´DYNAMITE (Ger), KEEP OF KALESSIN (Nor), AUDREY HORNE (Nor), BLOWSIGHT (Swe), VYPSANÁ FIXA (CZ), KREYSON (CZ), MŇÁGA A ŽĎORP (CZ), FLERET (CZ), TLESKAČ (CZ), NIL (CZ), INTERITUS (CZ), UŽ JSME DOMA / F.P.B Set (CZ), GATE CRASHER (CZ), INNOCENS (CZ), BETHRAYER (CZ)

Na v pořadí již sedmý ročník mezinárodního rockového festivalu MOR jsme po obavách z hustého provozu dorazili do Vizovic ne klasicky směrem od Zlína, ale z obrácené strany od Vsetína. A vyplatilo se! Provoz byl po celou dobu jízdy z Brna poklidný a plynulý. Postavili jsme stany v našem kempu Rybárna, který byl vzdálen asi 1,5 km od areálu likérky Rudolfa Jelínka.

Po obhlédnutí kempu a přilehlého okolí jsme šli už celí hladoví po muzice k pódiu. Dali jsme obligátní a nutnou Plzeň (cena se bohudík nezměnila – tj. 35 Kč) a šli si poslechnout první kapelu programu BETHRAYER. Celkem slušný hardcore, jenž přítomné, kterých už nebylo málo, slušně rozpohyboval v bocích. Poté jsme se šli podívat na slibovaný rozšířený areál, ale celkem nic nového jsme nezpozorovali, snad jen to, že bungee jumping byl přesunut do míst „Boloňského lesíku“ (tak jsme již od minulého roku nazývali pár stromů, které byly pravidelně a ve velkých dávkách zalévány močí přítomných metalfans. Půda tu byla tak podmáčená, že jste se při chůzi vždy pár centimetrů probořili a měli jste pocit, že chodíte jakoby po vodě – leč chyba lávky, nebyla to voda). Bylo to místo poblíž stage – nalevo z pohledu účinkujících. Další novinkou též bylo druhé „Coca Cola“ stage, kde v průběhu čtyř dnů zahrálo, vždy ve večerních hodinách kdy hráli hlavní kapely festu, 12 českých kapel jako MEMORIA, DYING PASSION nebo ENDLESS. Z fleku bych je zařadil na hlavní stage místo shitů typu VYPSANÁ FIXA, UŽ JSME DOMA nebo TLESKAČ, ale budiž. Omlouvám se jejich příznivcům, ale toť pouze názor jednotlivce, který nebudu dál rozebírat.

Po obhlídce areálu a zjištění, že v podstatě vše je na stejném místě a ani těch hajzlíků podle nás nepřibilo jsme se byli s chutí podívat na FLERET s Jarmilou Šulákovou, která ani ve svých 80 letech neztratila nic ze svého skvělého hlasu a přítomné rockery a metalisty pěkně rozproudila. Ti ji odměnili obrovským potleskem. Při fixe začalo pršet, tak jsme se šli schovat pod stan s plzní. Poté zahráli tradičně ve velkém stylu IN EXTREMO, kteří měli vše – skvělý zvuk, nadupanou show i výbornou komunikaci s fanoušky. Takže oboustranná spokojenost. Tradiční účastníci RAGE na MOR oslavili 25 let od založení a při té příležitosti na pódium uvedli několik hostů – mj. Schmiera z DESTRUCTION nebo Honzu Běhunka z kapely SEVEN. Jejich vystoupení bylo jako vždy skvělé, plné energie. Vždy, když Victor pálil svá sóla, Peavy perfektně válcoval basu a André nezůstával se svými škopky pozadu. Skvělá jízda. Poté se už čekalo na „hvězdy“ večera a pro mnohé možná i hvězdy celého festivalu NIGHTWISH. Nutno říct, že jsem byl celkem zklamán. Jednak slaboučkým zvukem kytary, která se utápěla v klávesových atmosférách. Celkově pak kapela zněla příliš málo heavy a navíc ani výběr písní nebyl příliš ideální. Pravděpodobně byl ušit takovým způsobem aby vyhovoval Anette, kterou určitě nejeden fanda srovnával s Tarjou a často se fans po sobě v některých momentech písní po sobě dívali a nejspíš si při tom mysleli, že Tarja by to zazpívala lépe. Ale ono je to těžké, kdyby byla v NIGHTWISH odjakživa Anette a pak po ní nastoupila Tarja, těžko říct. Mě osobně potěšil megaopus „The Poet and the Pendulum“ zahraný v celé své délce a pak také třeba „Amaranth“. Věci jako „7 Days to the Wolves“ byly příliš pomalé a přítomné nerozproudily. Takže dojem takový rozporuplný a myslím si, že i přítomní fans (snad krom skalních) nebyli příliš nadšeni soudě z jejich odezvy. Na SHAMAN s orchestrem jsme už nečekali a zamířili do stanů načerpat nové síly.

Pátek byl dle mého nejvíc našlapaný a proto jsme ho takřka celý strávili poblíž stage. Zazněli skvělí blackeři KEEP OF KALESSIN, kteří byli opravdu famózní. Dále překvapili, tedy aspoň nás, výbornou úrovní KREYSON, kteří nám ještě dlouho po vystoupení zněli v uších. Doufejme, že jejich reunion bude mít dlouhého trvání. Poté jsme se již narvali do kotle a očekávali americkou thrash legendu DEATH ANGEL, kteří byli podle mého vrcholem festivalu. Zahráli geniální thrashovou rubanici, ten neuvěřitelný zvuk kytar, ty brutálně rychlé škrkanice přes struny, prostě maso! Chlapíci si právem vysloužili velké ovace, škoda jen, že na letošním MOR pravděpodobně nebylo dovoleno dávat přídavky. KATAKLYSM podle očekávání rozpoutali pod podiem peklo. Tahle kanadská smečka je opravdu smrtící úderka, typický valivý death metal se střídal se zběsilou mlátičkou. No skorem nám vymlátili mozky z hlav. KORPIKLAANI už mě popravdě omrzeli a proto jsem se při jejich vystoupení ani nebavil, trochu nuda, pořád to stejné. Jejich poslední album „Karkelo“ jsem si poslechl jednou a stačilo, pořád to samé dokola. Navíc ani jejich zapálení už mi na koncertě nepřipadalo jako dřív, jakoby byli už trochu namlsaní. Na další kapely už jsme neměli síly, protože v průběhu vystoupení KORPIKLAANI začalo hustě lít a ačkoli jsme s sebou po předchozích zkušenostech všichni rafinovaně měli pláštěnky, boty jsme měli stejně promočené a tudíž nám bylo dost kosa, protože ani počasí nebylo letos kdovíjak teplé. Poté co jsme přehodili boty už se nám nechtělo absolvovat tu štreku zpátky, protože nás zajímali snad jenom EDGUY, ale zase už jsme je 2x viděli.

V sobotu to bylo dopoledne celkem o ničem, tak jsme razili na nedaleký hrad Lukov a žasli jak jsou zdejší obce krásně upravené a honosné. Pak jsme dali obligátně ve Slušovicích oběd a první kapelu, kterou jsme ten den spatřili byli THE SORROW, což je moderní metalcore. Tyhle kapely mi prostě zní všechny na jedno brdo, neuráží mě, ale ani mne příliš neoslovují. AXXIS jsme v klidu propanákovali plum vodkou a žízeň zase hasili plzní, inu bylo potřeba se zahřát. CRUCIFIED BARBARA přítomné pány rozpohybovali, ale spíše z důvodu fyzických proporcí členek této vyloženě rockové formace. EVERGREY zahráli standardně dobře, ačkoli starší věci se mi zdáli lepší. STRATOVARIUS jsme vynechali, nové album mě nenadchlo a vlastně i celkově mě tahle parta nechává vcelku chladným. Zpátky před pódium jsem spěchal hlavně kvůli TIAMAT. Při BLIND GUARDIAN jsem si proto už říkal už byste to mohli zapíchnout. Ale nehráli špatně. V jednu hodinu ráno začali hrát mí švédští oblíbenci. Působili poněkud připitě a bez zájmu, ale je fakt, že oni tak působí často. V Praze v Abatonu byli tedy mnohem lepší, ale vždy působí tak nějak chladně. Asi to k nim prostě patří. Přestávky mezi songy byly celkem dlouhé, pánové si často přihnuli a klávesák si mnohdy i v průběhu písní udělal výlet dosti volným tempem aby se s někým ze svých spoluhráčů objal apod. Jinak zněla ale vcelku klasika: Brighter Than the Sun, Vote for love, Cain, Cold Seed, Sleeping Beauty, trochu kytarovější Gaia, Until the Hellhounds Sleep Again, Raining Dead Angels, Wings of Heaven, Divided a trochu překvapivě pomalejší Phantasma De Luxe. Set nebyl tak našlapaný jako v Praze, chyběl zejména „Equinox of the Gods“, ale zavládla všeobecná spokojenost.

V neděli jsme se rozhodli, že se podíváme jen na první čtyři kapely programu a pak pojedeme domů, protože nás další věci až zase tak moc nezajímaly. INNOCENS nás tedy příliš nenadchli, trochu klišovité. Nedávám jim moc šancí prorazit. Zato klasici INTERITUS opět rozbouřili nadšené publikum. Kapela v těchto dnech vydala novou desku a opět jsem si ji po skončení jejich setu musel objednat. Byli prostě výborní. Jen škoda, že v případě přítomnosti symfonických nástrojů mají kapely často zeslabené kytary, tak tomu bylo i v případě ELUVEITIE, která už má u nás hodně fanoušků a právem. Zahráli skvěle, často byli až neuvěřitelně rychlí a brutální. Nesmím zapomenout na čtvrtou z nedělní čtverky AUDREY HORNE, kteří mě vůbec nezklamali, právě naopak. Jejich rokec mě celkem nadchnul. Pak už jsme zamířili do kempu, zabalili stany a mazali domů.

Celkově se jednalo o povedený ročník, letos však z mého pohledu chybělo více kapel, které bych chtěl hodně vidět. Ale zase je to dobře, protože člověk si někdy musí odpočinout a nabrat síly na své oblíbence. K tomu jsme si vydatně pomáhali i již zmíněnou kombinací panáků plum vodek a plzně. Organizace byla v pohodě, zvuk byl velmi často kvalitní. Toi-toiky se častěji vyprazdňovali hovnocucem, jídla i pití bylo dostatek. Takže všeobecná spokojenost. So stay heavy metalheads!