XVII. WITH FULL FORCE - den druhý

Sobotní budíček byl opravdu krušný, horko jako prase a tak hurrrááá k vodě. Druhý festivalový den jsem tedy začal něco málo před 15 hodinou s BORN FROM PAIN. Nizozemci disponovali slušným soundem, ale ten zpěv mi prostě u nich nesedí. Jinak muzika ok, tzn. Evropský metalcore amerického střihu. Následní heavy-doom trojka GRAND MAGUS ze Švédska mě sice hudebně nezaujala, ale bylo mi jich líto, poněvadž se přiblížila 16. hodina a v podstatě téměř veškeré osazenstvo festivalu se odebralo sledovat velkoplošné TV, jelikož se blížil zápas Německo-Argentina. Před pódiem tedy stály tak dvě stovky nejvěrnějších. Po GRAND MAGUS se celý festival cca na 2 hodiny zastavil a všichni sledovali vítězné tažení domácích kopálistů, kteří sfoukli Maradonu aspol. jak svíčku. WALLLS OF JERICHO pořadatelé přesunuli do stanu až na pozdní hodinu, takže WOJ přišli o svoji premiéru na hlavním pódiu, kde si určitě zaslouží hrát. Díky fotbalu svůj set nakonec zkrátili i moji miláčci EXODUS, kteří zahráli 6 kousků a zvukově smetli vše, co doposud před nimi hrálo. Paráda. Kytary řezaly hlavy, bicí a basa ničili zbylá torza našich těl. EXODUS jsem viděl několikrát, ale toto byl doposud největší nářez. Úvod setu obstarala dvojice songů The Ballad of Leonard a Charles a Beyond The Pale z nové desky Exhibit B: The Human Condition a pak už přišli na řadu osvědčené hity: Bonded By Blood, Black List, Toxic Waltz, Strike of the Beast a byl šmitec. Škoda přímo obrovská. Nechápu, proč pořadatelé dali lepší hrací čas následujícím EKTOMORF, jenž se nemohou srovnávat s EXODUS ani náhodou. A navíc Maďaři nijak extra fanouškovskou obec nepřesvědčili. Snažili se sice seč mohli, ale po thrashmetalovém pekle to prostě nešlo. Jejich sepulturovsko-soulflyovský nářez působil až příliš jednotvárně. Před 20.hodinou na velké pódium vtrhli zástupci death metalu z Floridy, kteří si říkají už více jak dvě desítky let CANNIBAL CORPSE. Po počátečních problémech se zvukem se vše v dobré obrátilo a CC nás počastovali takovými šlágry jako např. Sentenced To Burn, Priests of Sodom, Devoured by Vermin, Make Them Suffer, a překvapivě zazněla kultovní pecka Hammer Smashed Face, jenž byla v Německu dlouhá léta tabu. Jediné co mi kromě tradičního častého utírání potu u Řezníků vadilo, tak to byl výkon bubeníka Paula Mazurkiewicze, jenž rozhodně neměl svůj den. Domácí mazlíčci HEAVEN SHALL BURN se lety hraní vypracovali mezi headlinery a tak jim patřila hlavní scéna mezi devátou a desátou. Hudebně je to sice docela nářez, ale image je spíš tak do TV Nova. Každopádně respekt, poněvadž s brutálnějším klonem IN FLAMES to dotáhli hodně daleko. Pamatuju si, jak před lety na tomto festivalu hrávali časně odpoledne. Patrně hlavní hvězdu XVII. ročníku jsem si nemohl pochopitelně nechat ujít. 1. VENOM byli kdysi pro mě srdcovou záležitosti. 2. Jsem je doposud nikdy live neviděl a 3. Jsem byl zvědav jak, jsou na tom po třiceti letech hraní. Z původní sestavy zbyl pouze basák a vokalista Cronos, kolem kterého se vše při vystoupení točilo. Výborný hlasitý zvuk kazil pouze zbytečně ostrý zvuk kytary. VENOMovský black metal nemá nyní nic společného s tím, co se hraje v posledních letech. Řekl bych, že to byl ten večer takový tvrdší blackový MOTORHEAD. Ze starých legendárních kousků nemohly chybět hymny Black Metal, Countess Bathory, Bloodlust, In League With Satan, Warhead nebo At War With Satan. Novější materiál tak dobře neznám, ale řekl bych že Cronos a spol určitě něco dali. Po půlnočním ohňostroji byl konec na main stage a tak jsem se přesunul k jevišti do stanu, kde po rock and roloových THE BONES měli nastoupit SKINDRED. Bohužel nenastoupili. Proč? To nevím. Každopádně jsem byl zklamán, poněvadž jsem se na britskou čtyřku moc těšil. Bůůůůů. Nedá se nic dělat, přetrpěl jsem rockpunkové THE MAHONES, poněvadž vyvrcholení horečky sobotní noci mělo přijít s showmany GWAR. A taky přišlo. Komiksová parta dostála své pověsti a pěkně nás všechny zkropila několikabarevnou tekutinou, jenž tryskala ze všemožných částí těl aktérů. Hudebně se jedná u GWAR zhruba o thrash metal, ale o ten určitě nejde. GWAR je divadélko a zábava a toho se nám dostalo do sytosti. Těšte se na letošní BRUTAL ASSAULT.